TP 800-1 Zemní práce

15 - Roubení vykopávek

Zřízení a odstranění pažení, vzepření a rozepření stěn – příložné

Pažením příložným se rozumí zřízení a odstranění pažení příložného jam, rýh, výkopů a šachet se svislými stěnami. Obsahem standardu je přiložení dřevěných nebo ocelových pažnic na stěny výkopu, rozepření, skobové spoje, vyklínování a vyplnění dutin hlínou mezi stěnou výkopu a pažnicemi, odstranění roubení a ruční přesun materiálu podáváním ze vzdálenosti 3 m od hrany (okraje) výkopu k místu roubení. Popis standardu musí vymezit hloubku pažení.

Zřízení a odstranění pažení, vzepření a rozepření stěn – zátažné

Zátažným pažením se rozumí zřízení a odstranění roubení zátažného jam, rýh, výkopů a šachet se svislými stěnami. Obsahem standardu je zatažení dřevěných nebo ocelových pažnic na stěny výkopu, rozepření, skobové spoje, vyklínování a vyplnění dutin hlínou mezi stěnou výkopu a pažnicemi, odstranění roubení a ruční přesun materiálu podáváním ze vzdálenosti 3 m od hrany (okraje) výkopu k místu roubení. Popis standardu musí vymezit hloubku pažení.

Zřízení a odstranění pažení, vzepření a rozepření stěn – hnané

Příložným pažením hnaným se rozumí zřízení a odstranění roubení hnaného jam, rýh a šachet se svislými stěnami. Obsahem standardu je zatažení dřevěných nebo ocelových pažnic na stěny výkopu, rozepření, skobové spoje, vyklínování a vyplnění dutin hlínou mezi stěnou výkopu a pažnicemi, odstranění roubení a ruční přesun materiálu podáváním ze vzdálenosti 3 m od hrany (okraje) výkopu k místu roubení. Popis standardu musí vymezit hloubku pažení.

Přepažování příložného, zátažného a vzepřeného pažení

Přepažováním příložného, zátažného a hnaného pažení se rozumí rozebrání rozepření zajištění stěn a po provedené práci (např. kladení potrubí) opětné rozepření.

Nosná konstrukce výstroje tunelů a štol z veřejí dřevěných

Nosnou konstrukcí výstroje tunelů a štol z veřejí dřevěných se rozumí nosná konstrukce výstroje v hornině I. nebo II. stupně ražnosti suché, mokré nebo silně zavodněné z veřejí dřevěných s montáží, přestrojením a demontáží. Obsahem standardu je příprava nářadí, přesun materiálu na pracoviště do vzdálenosti 50 m, prohlídku a obtrhání boků a stropů, proměření a potřebnou úpravu materiálu, zřízení, rozebrání a přesun pomocného lešení, montáž, osazení a zajištění dřevěných veřejí s potřebnou vykopávkou patek, uložení prahů, vystrojení ocelovými, železobetonovými, prefabrikátovými nebo dřevěnými pažnicemi, přehoz stržené a vykopané horniny za pažení – postupnou demontáž rámů a veřejí, odstranění dřevěných prahů, postupné odstranění pažnic, přesun získaného materiálu do vzdálenosti 50 m.

Pažení čelby příložným pažením

Pažením čelby příložným pažením se rozumí zhotovení pažení plného nebo s mezerami v hornině suché, mokré nebo silně zavodněné a jeho demontáž. Obsahem standardu je uložení dřevěných nebo ocelových pažnic na stěny čelby, vzepření stěn dřevěnými vzpěrami, skobové spoje, vyplnění dutin mezi stěnou výkopu a pažnicemi horninou nebo vyklínováním (bez výroby klínů). Uvolnění a postupné odstranění roubení, současné sledování působení zemních tlaků na stěny, ruční přesun matriálu podáváním ze vzdálenosti 3 m od hrany (okraje) výkopu k místu roubení.

Pažení do ocelových zápor, převázka ocelová a vrchní kotvení zápor

Pažením do ocelových zápor se rozumí pažení do ocelových zápor bez ohledu na druh pažin, s odstraněním pažení; převázkou ocelovou se rozumí převázka pro ukotvení záporového pažení pro jakoukoliv délku převázky; vrchním kotevním záporem se rozumí vrchní kotvení zápor na povrchu záporové jámy s provedením kotevních bloků z betonu nebo se zaberaněním ocelových pilot, případně s provedením vrtů a jejich výplní betonem. Obsahem standardu je montáž a demontáž pažení do ocelových zápor (zápory ocelové jsou v ceníku 800 – 2 Zakládání objektů), montáž a demontáž převázky ocelové pro ukotvení záporového pažení pro jakoukoliv délku převázky, montáž a demontáž vrchního kotvení zápor na povrchu výkopové jámy s provedením kotevních bloků z betonu nebo se zaberaněním pilot, případně s provedením vrtů a jejich výplní betonem, případné nutné odbourání kotevních bloků a pilot, manipulace s materiálem do 3 m od hrany výkopu.

Pažení výrubu štol a tunelů, odpažení, nosná konstrukce výstroje štol a zajištění výrubu a nosné konstrukce výstroje štol, šachet a tunelů

Zajištěním výrubu a nosné konstrukce výstroje štol, šachet a tunelů se rozumí zajištěním výrubu a nosné konstrukce výstroje štol, šachet a tunelů fošnami, ocelovými a železobetonovými pažnicemi, ocelovými rámy a výplní za pažnicemi zakládkou rubaniny v hornině suché, mokré a silně zavodněné. Obsahem standardu je i dodání hmot, příprava nářadí, přesun materiálu na pracoviště do vzdálenosti 50 m, prohlídku a obtrhání boků a stropů, proměření a potřebnou úpravu materiálu, zřízení, rozebrání a přesun pomocného lešení, montáž, osazení a zajištění ocelových rámů nebo dřevěných veřejí s potřebnou vykopávkou patek, uložení prahů, vystrojení ocelovými, železobetonovými, prefabrikátovými nebo dřevěnými pažnicemi, přehoz stržené a vykopané horniny za pažení, postupnou demontáž rámů a veřejí, odstranění dřevěných prahů, postupné odstranění pažnic, přesun získaného materiálu do vzdálenosti 50 m, postupné vyplňování prostoru za pažnicemi během provádění pažení výrubu, potřebný vodorovný a svislý přehoz rubaniny.

2. PŘÍLOHY

TŘÍDĚNÍ HORNIN PODLE TŘÍDY TĚŽITELNOSTI

Horniny se třídí do 7 tříd podle obtížnosti jejich rozpojování a odebírání. Tyto třídy se podle dohody nazývají "třídy těžitelnosti".

1. třída

Horniny

• a) soudržné, měkké konzistence, Ic je rovno 0,05 až 0,75, Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, písčitá hlína, hlinitý písek,
• b) nesoudržné kypré, popř. se štěrkovými zrny do 50 mm, ID je menší než 0,33. Patří sem např. písek, písek se štěrkem, písčitý štěrk a drobný štěrk se zrny do 20 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 20 do 50 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 1. třídy
• c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 1. třídy

2. třída

Horniny

• a) soudržné, tuhé konzistence, Ic je rovno 0,75 až 1,00 Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, prachovitá hlína, písčitá hlína, hlinitý písek, rašelina, zrašeliněná zemina,
• b) nesoudržné, středně ulehlé, ID je rovno 0,33 až 0,67, popř. se štěrkovými zrny do 100 mm. Patří sem např. písčitý štěrk a střední štěrk se zrny do 50 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 50 do 100 mm v množství menším než 10% z celkového objemu rozpojované horniny 2. třídy
• c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 2. třídy

3. třída

Horniny

• a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip menší než 17 a měkké a tuhé konzistence, Ic je rovno 0,05 až 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. hlína, prachová hlína (spraš), jílovitá hlína písčitá, písčitý jíl,
• b) nesoudržné, ulehlé, ID větší než 0,67, popř. s kameny největšího rozměru do 250 mm. Patří sem např. hrubý písčitý štěrk a hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení a s kameny s větším rozměrem od 100 do 250 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 3. třídy
• c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy se soudržným tmelem hornin podle odst. a) této třídy
• d) skalní a poloskalní rozložené, technicky hodnocené jako jílovitopísčité a skeletové zeminy popř. zvětraliny. Patří sem např. eluvia, tektonicky porušené zóny, hydrotermálně rozložené horniny
• e) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 3. třídy.

4. třída

Horniny

• a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. jíl, písčitý jíl, jílová hlína, prachovitá hlína,
• b) nesoudržné, popř. s balvany do objemu 0,1 m3 jednotlivě. Patří sem např.hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení, s kameny s největším rozměrem od 100 do 250 mm v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy a s balvany nad rozměr 250 mm do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy
• c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy, se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. drobný a střední štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
• d) poloskalní středně zpevněné, navětralé, poloskalní zpevněné, zvětralé. Patří sem např. navětralé jílovice, slínovce, prachovce, vulkanické tufy, tufity, zvětralé pískovce a břidlice, zvětralé měkké vápence, zvětralá opuka
• e) skalní rozrušené, zvětralé a značně rozpukané. Hornina rozrušená podél pukliny a při jejím rozpojení se uvolnění šíří do okolí záběru. Jednotlivé kusy zrnitosti odpovídají nesoudržným horninám 4. třídy. Patří sem např. rozrušená žula, rozrušená rula, rozrušený andezit, rozrušený vápenec, rozrušený křemenec
• f) kašovité a tekuté konzistence, Ic menší než 0,05. Patří sem např. bahnité náplavy, tekutý písek, silně rozbahněná rašelina
• g) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 4. třídy

5. třída

Horniny

• a) nesoudržné s balvany do objemu 0,1 m3. Patří sem např. hrubý štěrk s kameny do 250 mm bez omezení a s balvany od 250 do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 5. třídy,
• b) nesoudržné, zařazené do 4. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. střední a hrubý štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
• c) poloskalní zpevněné, zdravé, ve vrstvách tloušťky do 150 mm. Patří sem např. slepenec s jílovitým tmelem, jílovec, jílovité břidlice, travertin, pískovec s jílovitým nebo slinitým tmelem, fylit, chloritické břidlice, opuka
• d) skalní vyvřelé, přeměněné a usazené, porušené, navětralé, rozpukané s plochami dělitelnosti (vrstevnatost, pukliny) vzdálenými méně než 150 mm. Patří sem např. navětralá žula, navětralá rula, navětralý andezit, navětralý vápenec, navětralý pískovec
• e) navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 5. třídy
• f) zmrzlé zeminy

6.třída

Horniny

• a) nesoudržné s balvany nad objem 0,1 m3. Patří sem např. balvany do objemu 0,1 m3 bez omezení s balvany objemu nad 0,1 m3 v množství do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 6. třídy,
• b) skalní vyvřelé a přeměněné, zdravé, s plochami dělitelnosti vzdálenými do 1,0 m v lavicovité, kvádrovité odlučnosti. Vzdálenost ostatních puklin je menší než 250 mm. Patří sem např. žula, rula, andezit, čedič, křemité břidlice, svor, svorová rula, pórovitý čedič, fylitická břidlice
• c) skalní usazené, zdravé, s tloušťkou vrstvy do 1,0 m (hrubě lavicovité), se vzdáleností ostatních puklin do 250 mm. Patří sem např. hrubě úlomkovité až balvanité slepence a aglomeráty s vápenitým a slínitým tmelem, vápence, droby pískovce s vápenitým nebo křemičitým tmelem, dolomit.

7. třída

Horniny skalní zdravé, masivní nebo s odlučností polyedrickou, kulovitou, sloupcovou apod. s jednotlivými zaklíněnými hranami, s plochami dělitelnosti sevřenými ve vzdálenosti větší než 250 mm. Patří sem např. křemence, křemité žuly, křemité ruly, diority, diabasy, čediče se silně sloupcovitou odlučností, spility, buližníky, rohovce, gabra, andezity, amfibolity, granulity, granodiority, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, žilní křemeny, znělce.

POZNÁMKA:

Třídy dělitelnosti se dají charakterizovat způsoby, jejichž prostřednictvím je možné příslušné horniny rozpojovat.

• 1. třída - horniny sypké - dají se nabírat lopatou, nakladačem.
• 2. třída - horniny rypné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
• 3. třída - horniny kopné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
• 4. třída - pevné horniny drobivé - rozpojitelné klínem, rypadlem.
• 5. třída - pevné horniny lehko trhatelné - rozpojitelné rozrývačem nebo těžkých rypadlem (hmotnost nad 40 t), trhavinami.
• 6. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné těžkým rozrývačem, trhavinami.
• 7. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné trhavinami.

Osamělé kameny s objemem do 0,1 m3 jednotlivě se považují za součást té horniny, ve které jsou uložené. Jde o kameny, které se ve výkopišti vyskytují nejvýše po dvou na jednom místě a vcelku představují nejvýše 1% objemu daného výkopu.
Kameny a piloty se zatřiďují podle vrstev, v jakém jsou zachované a podle objemu jednotlivých kusů.
Kameny o objemu přes 0,1 m3 jednotlivě se zatřiďují do 5., 6. nebo 7. třídy podle charakteristik, platných pro tyto třídy.

TŘÍDĚNÍ HORNIN PODLE RAŽNOSTI

Ražností horniny se rozumí odborně tunelářsky hodnocený souhrn vlastností hornin daných přírodou, které jsou rozhodující pro míru obtížnosti prací při těžení, pro dočasné a trvalé vystrojení výrubů pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody při zachování maximální bezpečnosti pracujících i konečného díla.

I. stupeň ražnosti

Ražnost I. stupně mají horniny celkem pevné a soudržné, avšak vrstevnaté, rozpukané a lasovité u nichž je nestejná tvrdost jednotlivých vrstev; horniny jsou netlačivé nebo slabě tlačivé, u nichž lze předpokládat ražení bez výstroje anebo jen se zajišťovací výstrojí, ražení porubem a jako ostění užít obkladných až středně tlakových typů obezdívky. Těžení je obtížné a při vrtání zdlouhavý postup. Jsou to povětšině horniny třetí a lehčí skaliny čtvrté těžné třídy. Je-li hornina silně vodnatá, může toto ztížení způsobit přeřazení do II. stupně ražnosti.

II. stupeň ražnosti

Ražnost II. stupně mají horniny málo soudržné, tlačivé, vyžadující současně s výrubem vestavění dočasného vystrojení a ostění tlakových typů. Zpravidla lze užít jen ražby pilířové, tj. nemůže být otevřen další pás, pokud není v předešlém dokončeno ostění. Rozpojování horniny méně obtížné – většinou jen sbíjecími kladivy. Je-li hornina silně vodnatá, může být posuzována jako hornina III. stupně ražnosti.

III. stupeň ražnosti

Ražnost III. stupně mají horniny nesoudržné a zavodněné až rozbředlé, silně tlačivé, které vyžadují ve štole hnané pažení, v plných výlomech nejsilnější vystrojení a zpravidla zvláštní tunelovací způsoby; pro ostění se užívá nejsilnějších tlakových typů. Vyžaduje se velmi opatrný a odborný pracovní postup

Litá skála

Horniny 4. těžební třídy, velmi nesnadno těžitelné, u nichž je postup vrtání minimální a nadměrná spotřeba trhavin pro rozpojení hornin. Pro výlom není potřeba dočasného vystrojení (jen ochranné opatření proti náhodně uvolněným částem horniny ve stropě) a výruby mohou být ponechány bez ostění (skalní průřezy) anebo jen s obkladní obezdívkou minimální tloušťky (postřiky). Těžitelnost je velmi nesnadná, postup vrtání velmi pomalý s nadměrným tvořením prachu.
Stupeň ražnosti hornin se posuzuje podle celkových vlastností horniny a zvlášť podle její těžitelnosti a možnosti vzniku a zvětšování tlaků, nikoliv podle petrografického označení horniny.

TŘÍDĚNÍ HORNIN PODLE MÍRY ZAVODNĚNÍ

• 1. Horniny suché tj. buď úplně suché, nebo takové, u nichž se při výrubu zpravidla projevuje nepravidelný přítok vody tak, že se u stropu objevují nepatrné přítoky ve tvaru ojedinělých kapek v intervalu několika sekund, které netvoří stejnoměrně rozptýlené výtoky – déšť.
• 2. Horniny mokré (s rozptýlenými přítoky), u nichž se při výrubu objevují stejnoměrné výtoky ve stropu ve formě deště, takže je nutné, aby osazenstvo pracovalo v nepromokavých oděvech, kloboucích a botách – nebo se objevují ojedinělé soustředěné výrony (prameny) ve stropu výrubu, které je nutno svádět příčnými a postranními žlaby do odpadní stoky
• 3. Horniny silně zavodněné u nichž vyvěrá voda jako hustý déšť ze stropů nebo z boků jako soustředěné vývěry pod tlakem (stříkající prameny); přítok vyžaduje kromě ochrany osazenstva nepromokavými obleky, botami a klobouky též zvláštní opatření k ochraně díla, jako stříšky, žlaby, svodnice apod.